Pro vzduchotechnické rozvody v budovách se dnes běžně používají flexibilní hadice s hlukovou a tepelnou izolací. Jejich konstrukce je tvořena vnitřní hadicí, akustickou a tepelnou izolací a vnějším pláštěm. U flexibilních hadic, určených ke snižování hluku, je vnitřní hadice perforovaná. Kvalitní výrobky renomovaných výrobců mají vnitřní perforovanou hadici doplněnou o parotěsnou zábranu z fólie, která nepropouští páru a vodu.
Význam parotěsné zábrany
Tepelná a akustická izolace si uchovává své nominální hodnoty tepelného odporu a útlumu zvuku pouze v suchém stavu. Pokud konstrukce hlukově izolovaných hadic neobsahuje parotěsnou izolaci, dopravovaný vzduch a vodní páry proniknou perforací do meziprostoru v hadici. Za určitých provozních podmínek potom dojde ke kondenzaci vodní páry ve vrstvě tepelné a akustické izolace. Navlhnutím se podstatně zhorší její tepelné a akustické vlastnosti. Dalším nebezpečím je, že zkondenzovaná voda je vzduchovodem rozváděna do stavby a vytéká nekontrolovaně v místech spojů a poruch vnějšího pláště hadice. Původ výskytu mokrých míst se obtížně hledá. Zdlouhavá procedura vyhledání příčiny, která se zpravidla připisuje jiným zdrojům vede ke stavebním poruchám a k sankcím v neprospěch prováděcí firmy. Parozábrana zároveň omezuje úlet mikroskopických vláken izolací do vzduchovodů.
Riziko versus zdánlivé úspory
Pokud jsou v současné době některými montážními firmami, z důvodu snížení nákladů, používány hadice s hlukovou izolací bez parotěsné izolace, ohrožují takové firmy nejen sebe, ale i investora, uživatele a samotnou stavbu. Je zde reálné riziko, že bude nutné hadice s izolací znehodnocenou vlhkostí vyměnit. Taková výměna ve všech případech znamená
- omezení provozu uživatele v místech oprav
- nákladnou demontáž a zpětnou montáž sádrokartonových stropů
- opravu vodou poškozených částí stavby
- dodávku nových hadic a jejich montáž, likvidaci zničených hadic
- úhradu sankcí za omezení provozu uživateli stavby
Vezmeme-li tedy v úvahu výšku nákladů na nápravu závadného stavu, je používání levných hadic bez parozábrany nejenom nezodpovědné, ale i ekonomicky neopodstatněné. Celkové náklady na výměnu 1 metru levné poškozené hadice mohou dosahovat podle druhu stavby, provozovatele, dimenze vzduchovodů atd. částky od 10 000 Kč výše.
Příklad kondenzace
Vyjádřit u izolovaných hadic, které nejsou vybaveny parozábranou, množství vzniklého kondenzátu, je obtížné. Celkové množství je závislé na dimenzi hadice, relativní vlhkosti odváděného vzduchu a jeho teplotě, teplotě okolí a na množství vzduchu pronikajícího do meziprostoru v hadici. Poslední obtížně stanovitelným údajem je množství vzduchu, který se ocitne v mezní zóně pod teplotou rosného bodu. Jedním příkladem může být následující úvaha.
Odpadní vzduch má ti = +25 °C, rel.vlh. = 65%, rychlost proudění vzduchu je 5 m/s, hadice má vnitřní průměr 315 mm, průtok vzduchu V = 1400 m3/h. Při odvlhčení o 1 gram na kg s.v. je množství kondenzátu M = 1,4 l/h. Když opatrně připustíme, že perforovanou stěnou vstoupí do izolace pouze 0,001 celkového průtoku vzduchu, zůstane v izolaci 0,0014 litru vody za hodinu, tedy za 100 hodin provozu 0,14 litru vody.
Závěr
Ze zkušenosti víme, že z jedné 5 metrové délky vyměňovaných hadic v koupelnách nebo v kuchyních bylo často vylito více jak 10 litrů vody. Také následné stavební a provozní škody byly značného rozsahu. Nezanedbatelnou výhodou hadic opatřených parozábranou je nulový úlet izolačního materiálu do vzduchovodů. Mikroskopická vlákna izolačních a tlumících materiálů jsou často činěna spoluodpovědnými za různé zdravotní potíže.