Způsob montáže malých ventilátorů má kromě jiného významný vliv na hodnotu emitovaného hluku. Aby bylo dosaženo minimálních hodnot hluku po namontování ventilátorů, je nutno vzít v úvahu katalogové hlukové údaje a dodržet následující pokyny.
Hladiny akustického tlaku
uváděné v katalogu jsou hodnoty odpovídající měření ve volném akustickém poli (bezodrazová akustická komora) v definované vzdálenosti. Takové podmínky ani v nejmenším neodpovídají akustickým vlastnostem prostor, jako jsou například koupelny a toalety. Výsledná naměřená hodnota je proto v takových prostorách odlišná od katalogové hodnoty v závislosti na reflexi stěn, vzdálenosti mikrofonu od zdroje hluku, dále na kvalitě montáže, připojení ke zduchovodům a pod. Naměřená hodnota je vždy vyšší.
Připojení ke vzduchovodům
musí být provedeno izolovaně tak, aby byl ventilátor připojen k vzduchovodu pružně a nemohlo dojít k přenosu vibrací na vzduchovod. Zejména ekonomické provedení malých axiálních a radiálních ventilátorů je vybaveno asynchroními motory se závitem nakrátko, které produkují významnou složku vibrací s třetí harmonickou síťové frekvence. Při pevném připojení ke vzduchovodům dojde k přenosu vibrací na vzduchovod a zvýšení hluku. Odbočky ze stoupacího vedení je výhodné provádět „tlumičovými T kusy s připojení pod úhlem 45°“. Uvedené připojení minimalizuje odraz hluku z výtlaku ventilátoru směrem do sání. Naprosto nevhodné je krátké pevné připojení do T tvarovky osazené na stoupacím vedení.
Montáž ventilátoru na stěnu
je třeba provést uváženě. Vždy je třeba dát přednost montáži na zděné stěny s co největší hmotností před montáží na lehké konstrukce se sklonem k rezonancím (sádrokartony, dřevěné desky, lehké podhledy apod.). Je obecně známo, že přenos vibrací je možno omezit použitím co největších hmotností nebo naopak poddajností. Proto je také vhodné při montáži ventilátorů použít pod montážní body podložky z pružného materiálu (jako je např. neopren apod.). Vibrace, které se šíří stavebními konstrukcemi vytvářejí uzly a kmitny (maxima a minima), které lze potom naměřit v sousedních místnostech a které jsou kvalifikovány jako závada při přejímce. Uvedenému je třeba věnovat pozornost již v úrovni stavebního projektu, protože pozdější stavební úpravy jsou mnohem nákladnější.
Hluk v místnostech sousedících
s koupelnami a toaletami, je častým parametrem, který je dokladován při přejímacích řízeních. Tato hodnota je funkcí průzvučnosti stavebních konstrukcí oddělujících a izolujících sousedící místnosti od akustického výkonu budiče (zde ventilátoru). Častou a mylnou představou je, že ventilátor má odpovídat „hygienickým předpisům“, které stanoví závazné hodnoty hlukové zátěže v sousedících místnostech v denních a nočních hodinách. Je nutno si uvědomit, že uvedený předpis nijak nedefinuje hlukové parametry ventilátorů. Vždy je nutno navrhnout stavební konstrukci tak, aby zajistila požadovaný útlum instalovaných zdrojů hluku (např. ventilátorů). Najít ventilátor, který vyhoví nevhodné stavební konstrukci je v některých případech nemožné, v takových případech je nutno zvolit umístění ventilátoru mimo objekt (na střechu a pod.).